V závislosti na kompatibilitě nového blockchainu vůči starému existují dva typy forku: soft a hard. Soft forkem se označuje flor blockchainu, ve kterém je nově forkovaný blockchain kompatibilní s tím starým. V takovém případě jsou staré uzly stále schopny zpracovávat bloky vytěžené novými uzly, přestože se kód blockchainu v důsledku upgradu změnil. Při soft forku mohou uzly stále pracovat na stejném chainu, i když neověřují nebo nezpracovávají některé bloky.